Za co utrácíme naše výplaty

Debaty o průměrné mzdě, inflaci a dalších ekonomických ukazatelích často uvrhnou některé z nás do velmi smutné nálady. Je však proč si zoufat? O tom, jak si české domácnosti žijí, s jakými příjmy hospodaří a za co utrácejí, podávají zajímavý pohled statistiky.

Výdaje a příjmy českých domácností v roce 2013

Český statistický úřad provedl v rámci svých pravidelných šetření průzkum mezi 2840 domácnostmi a došel k zajímavým zjištěním.

Příjmy českých domácností

Ve sledovaném vzorku dosahovala průměrná domácnost čistého příjmu na osobu 150 488 korun ročně, což odpovídá 12 540 korunám měsíčně. Do příjmů se přitom počítají všechny druhy příjmů, tedy příjmy ze závislé činnosti, z podnikání, sociální příjmy i další druhy příjmů, vyjma půjček a úvěrů.

Zajímavé je porovnat, jak si stojí jednotlivé domácnosti z hlediska příjmů podle toho, kdo je v čele domácnosti. Pokud mluvíme o rodině, je považován za osobu v čele domácnosti pro účely provedeného šetření vždy muž, jde-li o domácnost nerodinného typu, je osobou v čele domácnosti osoba s nejvyššími příjmy.

Nejlépe si z hlediska příjmů na osobu vedou domácnosti, v jejich čele stojí zaměstnanec s vyšším vzděláním (174 837 Kč na osobu ročně), na druhém místě se umístily domácnosti ekonomicky neaktivního důchodce. Není překvapujícím zjištěním, že nejmenších příjmů dosahují domácnosti, v jejichž čele je nezaměstnaná osoba. Zajímavé ovšem je, že domácnost, v jejímž čele stojí zaměstnanec s nižším vzděláním, má co do příjmů na osobu lepší postavení (140 193 Kč na osobu ročně) než domácnost podnikatele (139 539 Kč).

Za co utrácíme?

Z provedeného výzkumu vyplývá, že nejvíce utratí české domácnosti v průměru za bydlení, vodu, energie a paliva (22 % příjmů), dále za potraviny a nealkoholické nápoje (20,2 %) a následně za dopravu (11 %). Čtvrtou nejvyšší výdajovou položkou je rekreace a kultura.

Vyjádřeno ročními výdaji na osobu, utratíme 26847 Kč za bydlení, 24 448 za potraviny, 13240 za dopravu a 11 225 za rekreaci a kulturu.

U domácností s nejnižšími příjmy dosahují náklady na bydlení téměř 30 % a výdaje za potraviny 22,4 % u nezaměstnaných, resp. 24,3 % u ekonomicky neaktivních důchodců. Naopak domácnosti s nejvyššími příjmy dávají více peněz na odívání, dopravu, rekreaci a kulturu, vzdělávání a stravování a ubytování.

Domácnosti v čele s osobou v podobě ekonomicky neaktivních důchodce dávají v porovnání s ostatními typy domácností dvojnásobný objem peněz na zdraví, 4,4 %, resp. 5 386 Kč na osobu ročně.

Ročně vydá průměrná česká domácnost za potraviny, nápoje a veřejné stravování 70 208 Kč, za průmyslové zboží 82 014 Kč a za služby 103 432 Kč.

S kolika penězi hospodaří české domácnosti?

Zajímavý je také pohled na průměrný roční příjem jednotlivých typů domácností, opět podle osoby v čele domácnosti. Průměrný roční čistý příjem domácnosti, v jejímž čele je zaměstnanec s vyšším vzděláním, činí 439 465 Kč, zatímco u zaměstnance s nižším vzděláním se jedná o 364 588 Kč, rozdíl činí necelých 75 tisíc korun ročně.

Příjem domácnosti podnikatele činí 388 142 Kč a příjem domácnosti ekonomicky neaktivního důchodce je v průměru 219 643 Kč. Rozdíl mezi ročním příjmem domácnosti ekonomicky neaktivního důchodce a domácnosti, v jejímž čele je nezaměstnaný, je velmi malý, zhruba 15 tisíc. Tento fakt jen potvrzuje aktuální nelichotivou životní úroveň důchodců.

Sdílet na: FacebookTwitterGoogle+